Metroplex se uz vali nakladateli v supliku a ceka na svoji chvili. Momentalne pracuji na pokracovani s nazvem Sajuz, ktera vrhne hrdiny predchozi knihy na uteku pred zakonem do viru zmaru, dystopie a socialismu v Sovetskem svazu mrazive zimy roku 2059. Uryvek prototypu popisuje prvni dojem z Moskvy, ktery se hlavnim hrdinum naskytne po ceste z letiste Seremetjevo.
Vylezli jsme po půlhodinový cestě z letiště příměstským expresem. Docela to odsejpalo. Straničtí parchanti rozhodli, že nezaplevelí veřejnej prostor reklamama, jako bylo u nás doma dobrým zvykem. Kochali jsme se díky tomu nerušeně výhledem na největší sovětský metroplex plný šedivých paneláků a budovatelských soch. Nádraží Savelovská bylo, navzdory všem mým očekáváním, čistý. Nikde na dohled neležel ani jeden vajgl na zemi nebo rozbordelenej vysypanej koš. Udivovalo mě, jak ti tovaryši dokázali docílit tak zatraceně nerealistický čistoty.
Venku před nádražní budovou se mi dokola hrající balalajky zaseklý v mozkovně vinou veřejnýho rozhlasu dokonale rozladily. Skupinka frajerů oblečenejch ve značkovejch teplákovkách řezala kovovejma tyčema do nějakýho nebožáka a vypadala, že má v plánu z něj snad vytlouct duši. Po tom, co seznali, že se ten dobitej týpek už jen tak nepostaví zpátky na nohy, tak se s ním rozloučili obligátním flusancem do rozbitýho obličeje a obložili ho o zánovní, kožený kanady. Už je pravděpodobně potřebovat nebude. Podle toho, jakou dostal nakládačku, se po svejch už stejně nikdy neprojde. Přiznám se, že tahle scéna mi natolik vyrazila dech, až jsem šokem zazdil venkovní teplotu atakující mínus dvacet stupňů.
Lajka si pobaveně všimla, že na tenhle typickej výjev moskevskýho pouličního života čumím s otevřenou pusou. Už jsem byl na nějaký nakládačky zvyklej. Metroplex v Praze toho byl taky plnej. Jenom jsem v životě neviděl, aby někdo dostal takhle strašně přes držku jenom kvůli botám. Nenápadně do mě drkla loktem a naznačila mi, abych se podíval o pár metrů vedle. Stáli tam milicionáři, neurvale právě pokutovali neukázněnýho kuřáka kvůli odhozenýmu vajglu na mramorovej chodník. Partička, která právě obrala nějakýho týpka o boty a zmrzačila ho, jim byla úplně ukradená. Kousek od nich byla na zdi cedule. Chvíli trvalo, než mi vizuální rozhraní přeložilo nápis do češtiny. Stálo tam ‘Vítejte v Moskvě, nejčistším městě v Sovětském svazu! Děkujeme, že neodhazujete odpadky na zem’.
Sajuz trpěl mnohem větším problémem, než poházenýma vajglama na chodníku.
Prvni ctyri volne dostupne kapitoly z kyberpunkove novely Metroplex si muzete precist na Neon Suns
docela pěkná ukázka a ani to není tak nerealistické - připomělo mi to identickou zkušenost jedné známé z Číny, oblast Ujgurska - tam si týpci vyřizovali učty a jeden tam ubodal druhého, kousek odtamtud byl dopravní policajt, známá za ním běžela, že tam umírá člověk a on řekl, že on řídí dopravu a tohle není jeho práce. …A jinak, bude tam i nějaký výrazný posun i v technologiích (např. i kolem kontroly lidí a tak), když je to rok 2059, nebo je to víc o propsání socialismu do budoucna a o té společnosti?
Díky. Ve finále to bude určitě úplně jinak popsané ale sdělení zachovám. Spíš jsem si chtěl načrtnout tu scénu.
Věřím, že Čína bude na tom hodně podobně jako Rusko/Sovětský svaz, obě země si se svým přístupem k lidským právům a zkorumpovaností úředních orgánů můžou podat ruce. Dokonce bych se nebál napsat, že Ujgur bude stejný hovno jako tatar nebo sibiřan (nebo v konečném důsledku jakýkoliv přístěhovalec, že jo Čermáku, ty debilní kreténe), takže se určitě nepřetrhne. Ono i postavení LGBT komunity v Rusku taky mluví samo o sobě, minulý týden je označili za teroristy, dnes už jedou na plné obrátky represivní zásahy se zatýkáním.
Ad Sajuz. Výrazný posun v technologiích tam asi bude, je to kyberpunk. Kontrola lidí tam asi nebude úplně mocná na elektronické rovině. Jde o zaostalou zemi, kde pořád vítězí pravidlo nás mňogo. Sám jsem zvědavý, co z toho vyleze, protože knihu po sobě čtu a přepisuju minimálně třikrát a pokaždé přidávám detaily, které tam předtím nebyly. Většinou mě detaily napadají až později. Sám se na to těším, protože to začnu v nejbližší době psát.